Skip to content

Latest commit

 

History

History
118 lines (110 loc) · 6.78 KB

linux_historie_vyvoj_distribuce_kernel.md

File metadata and controls

118 lines (110 loc) · 6.78 KB

GNU/Linux - historie, vývoj, distribuce, kernel

Historie

  • V roce 1983, Rochard Stallman zakládá GNU projekt
    • U kterého bylo cílem udělat "Volný UNIX"
  • V roce 1991, vzniká "Linux"
    • Jeho prioritou bylo
      • Minix byl založen na UNIXu
    • Originálně mě se měl jmenovat "Freax"
      • (free (svobodný) + freak (blázen) + x (unixový systém))
      • Ale Admin tehdějšího FTP serveru neměl jméno v oblivě a bez otázek a oznámení to přejmenoval na "Linux"
      • Nejdříve vyšel s proprientální licencí s limitací na komerční použití
  • V roce 1992 to bylo vydané pod GPL licencí
    • Přesněji v roce 1992 (verze Linux 0.99), přechod na GPLv2
    • Potom co GNU projekt byl v použitelné podobě, tak potřeboval Kernel. V tu chvilku přichází Linus Torvalds, se svým školním projektem "Linux"
    • A z toho vznikl celý systém dnes známý jako "GNU/Linux"
    • A od této doby začali vznikat první distribuce
      • Slackware, Yggdrasil

Vývoj

Vyvoj -- mluv tam o kernel mailing listech, gitu

Distribuce

Co je to Linuxová distrubuce?

  • Linuxová distribuce je operační systém vytvořený z softwarove kolekce zahrnujici Linuxový kernel a téměř vždy systém pro správu balíčků.

    • Linuxový kernel
    • Balíčky (GNU)
      • Jesliže Linuxová distribuce využívá GNU nástroje nazýváme ji "GNU/Linux."
    • Správce balíčku (Package manager)
    • Desktop UI
      • GNOME
      • KDE Plasma
      • Cinnamon
      • MATE
  • Díky širokým možností úprav je možné vytvořit Linuxovou distribuci pro každé použití

    • (embedded zařízení, přes automobily, telefony, rakoteplany i servery a desktop)
  • V enterprise (podnikové) prostředí existují 3 hlavní hráči:

    • Red Hat
    • SUSE
    • Oracle
  • Desktopové prostředí je pro nižší nároky jednodušší

    • Arch Linux
    • Ubuntu
    • Debian
    • OpenSUSE
    • Mate

Debian

  • Debian byl vytvořen v roce 1993, Ian Mrdockem
  • Jméno bylo vytovřené kombinací jeho jména a jeho ženy (která ses s ním rovezdla)
  • První release byl v roce 1996 a měla code name "Buzz"
    • A od té doby každý release má code name z filmu Toy Story
  • V roce 1998 vzníka apt (advanced packge tool), ale bylo to vyvíjeno pod jménem "Deity"
  • Nejznámější "dítě" Debianu je Ubuntu
    • Ubuntu mělo první release v roce 2004
    • O Ubuntu se stará britská společnosti Canonical
    • Má "semi-annual" release
      • jednou za 6 měsíců nebo dvakrát do roka
    • Release jsou pojmenová podle zvířát + slovo se stejným písmenem ( Jammy Jellyfish)
    • Ubuntu bylo první distribuce, která napomohla GNU/Linux přiblížit k standartnímu uživately
    • Ubuntu provází svým životem spoustu kontrovezní
      • Kvůli vydaní closed source softwaru
      • Samotný Richard Stallman říká, že Ubuntu je spyware
      • Nepodpora jiného DE než GNOME
        • Proto vznikly různé "verze" Ubuntu
          • Kubuntu
          • Xubuntu
          • Zubuntu
          • Lubuntu
      • Ale stejnak je nejvíce populární distribuce

Redhat

  • V roce 1994, Mark Ewing a Bob Young vytváří distribuci Redhat
  • Redhat je známý hodně pro svojí bezpěčnost a spolehlivost
  • Redhat se stará o open-source operační systém
    • Ale vydělavají na
      • Předplatném pro své klienty
        • Což zahrnuje Red Hat support, diagnostiku atd.
  • Dneska má zisky v řádech millonů
  • Před třemi lety byla získaná společností IBM (International Business Machines Corporation)
  • Redhat pomohl k výtvoru hodně distribucí k podnikové práci
    • RHEL
    • CentOS
    • Fedora
      • Velmi dobře funguje i jako Desktop
      • A Fedoru používá Linus Torvalds
  • Používá RPM (Rapid Package Manager/RPM Package Manager) nebo YUM (Yellowdog Updater, Modified) jako správce balíčků
    Debian Redhat
    dpkg rpm
    yum apt
    dnf aptitude cli

Arch Linux, Gentoo

  • Originální myšlenka byla zamířena na jednoduchost, výkon a minimalistiku
  • Gentoo (2000)
  • Arch (2002)
    • Používá na správce balíčku "pacman"
    • A přivlastnilo si "rolling-release" model
      • Většinou žádné velké vydání, spíš malé aktualizace více častěji

Kernel

Kernel -- podpora pro ruzne HW architektury, unifikovane binarni rozhdani **rozhrani

  • Linuxové jádro (Linux kernel) je otevřené (open source) systémové jádro používané unix-like operačním systémem GNU/Linux.
  • Je vydáváno pod licencí GPLv2 a kompatibilními spolu s výjimkou, která umožňuje jeho používání společně s komerčním softwarem.
  • Je na něm založena skupina operačních systému pro osobní počítače a servery (obvykle ve formě linuxových distribucí) a různé typy vestavěných zařízení jako routery, WPA, telefonní systémy, set-top boxy, chytré televizory a jiné.
  • Operační systém Android pro tabletové počítače, chytré telefony a chytré hodinky využívá služby poskytované linuxovým jádrem a implementuje jeho funkce.
  • Zatímco využití na stolních počítačích je nízké, operační systémy založené na Linuxu mají převahu téměř v každé jiné oblasti výpočetní techniky – od mobilních zařízení až po sálové počítače.
  • Od listopadu 2017 běží na Linuxu všech 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě.
  • Ovladače jsou součástí kernelu a tzv. "mainline" ovladače zařízení jsou velmi stabilní.
  • U rozhraní mezi jádrem a moduly jádra (LKM), na rozdíl od mnoha jiných jader a operačních systémů, není zaručena neměnnost.
  • První verzi jádra naprogramoval Linus Torvalds v roce 1991 pro sebe na architektuře i386, od té doby se Linux rozšířil na obrovský počet jiných architektur.
  • Torvalds je dodnes nejvyšší neformální a respektovanou autoritou jeho vývoje.
  • Torvalds poskytl zdrojový kód veřejně jako svobodný software a díky tomu se následně k vývoji přidaly tisíce programátorů z celého světa.
  • V prostředí Linuxu je „panic“ systémová chyba vyvolaná jádrem, která na rozdíl od chyb vyvolaných uživatelskými programy nevyhnutelně vede k zastavení práce počítače. Tento stav je možné vyvolat zavoláním funkce panic z hlavičkového souboru sys/system.h. Většinou je však vyvolán neošetřenou procesorovou výjimkou, jako například odkazováním se do neplatné části paměti. Tyto neošetřené výjimky jsou často důsledkem chyby v kódu jádra, případně ale také mohou indikovat hardwarové selhání, například paměti RAM nebo chyb v aritmetických funkcích procesoru.